Ze zákona má zaměstnanec při ukončení pracovního poměru nárok na odstupné. Po novele zákoníku práce se od roku 2012 změnila pravidla, ta platí i pro rok 2017.

Kdo má nárok na odstupné?

Dle zákona má na odstupné nárok ten zaměstnanec, který dostal od zaměstnavatele výpověď nebo končí pracovní poměr dohodou z organizačních důvodů:

• ruší se zaměstnavatel (nebo jeho část)
• zaměstnavatel se přemísťuje (nebo jeho část)
• zaměstnanec se stane nadbytečným (vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušbého orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců a další.)

Jaká je výše odstupného?

Minimální výše je odvozena od počtu let odpracovaných u stejného zaměstnavatele. Zaměstnanci, jejichž pracovní poměr u stejného zaměstnavatele trval přes dva roky mají nárok na odstupné ve výši trojnásobku svého průměrného výdělku za předchozí měsíce. Pokud zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele méně než dva roky a zároveň alespoň rok, má nárok na dvojnásobek průměrného výdělku.  Kdo je u firmy méně než rok, dostane odstupné jen ve výši jednoho měsíčního výdělku.

Pozn.: Za dobu trvání pracovního poměru se také považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru (u téhož zaměstnavatele), pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího nepřesáhla šest měsíců.

Výpověď ze zdravotních důvodů

Nárok na nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku má zaměstnanec, který dostal (bez vlastního zavinění) výpověď ze zákonem definovaných zdravotních důvodů nebo kvůli nim končí pracovní poměr dohodou. Jedná se o případ, kdy zaměstnanec na základě lékařského posudku nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz či onemocnění z povolání. V tomto případě má zaměstnanec automaticky nárok na odstupné alespoň v zákonem stanovené výši. Není rozhodující, zda je odstupné výslovně zmíněno ve výpovědi nebo dohodě o ukončení pracovního poměru. Odstupné náleží i v případě, že zaměstnanec bezprostředně po ukončení pracovního poměru nastoupí do nové práce.

Kdy se odstupné vyplácí?

Zaměstnavatel je povinen vyplatit odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem jinak.

Ostupné a podpora nezaměstnanosti

Zaměstnanec, který má nárok na odstupné (bez ohledu na to, zda mu bylo skutečně vyplaceno), nedostane po odpovídající dobu podporu v nezaměstnanosti. Tu může začít čerpat až po uplynutí doby, kterou pokrývá odstupné. Podpora se mu nicméně jen odloží na další měsíce, nekrátí se mu - pokud ovšem do vyčerpání takto posunuté podpory nenajde novou práci.

Kdy nemáte nárok na odstupné?

Zaměstnanec může pracovní poměr kdykoliv ukončit podáním vlastní výpovědí, kterou lze podat bez udání důvodu. Pokud však zaměstnanec ukončí pracovní poměr výpovědí, tak nemá nárok na vyplacení odstupného od svého zaměstnavatele. Také při skončení pracovního poměru na dobu určitou při uplynutím sjednané lhůty nárok na odstupné opět nevzniká.

Při ukončení pracovní smlouvy dohodou, lze obdržet odstupné

Když je pracovní poměr ukončen písemnou dohodou a je v ní uveden důvod ukončení, např. § 52, písmeno c) nadbytečnost, potom náleží odstupné i při ukončení pracovního poměru dohodou. Zaměstnanec by si měl ohlídat uvedení nároku na odstupné v písemné dohodě, aby se jej mohl případně domáhat soudně.